Prosinec 2007 - Vánoce!
19. 12. 2007
To když už bylo rozhodnuto, kdo si koho odnese domů, tak přišel den tetování.. Maminka se nás snažila povzbudit,
ale to nemusela, protože jsme stejně nevěděli o co jde, tak nás to
netrápilo.. 17.12.07 ouvej.. najednou to bylo za námi a tetované ouško nás
pálilo a mělo takovou legrační zelenou barvu.. trvalo to jen chvíli a
za pár okamžiků už jsme o tom ani nevěděli, jen podle zeleného ouška bylo znát, že jsme tetovaní..
Tak si tak v klidu užíváme péči páníčků a maminky a děláme rošťárny, přibíráme na váze a rosteme jako z vody, prostě nám nic nechybí a najednou... Zase slyším to slovo, Vánoce! A že prý se štěňátka budou stěhovat.. to jako my ?!?
Už je to tak. V pátek 21.12.07 jsem byla převezena do nového domova. Chvilinku se mi nechtělo líbit v autě, ale najednou se mi zavřely oči a já jsem spala a spala a spala vlastně až do večera, mno bodej, že se mi pak v noci nechtělo spát, byla jsem odpočinutá a připravená k lumpárnám, po mamince se mi nestýskalo, bylo v novém domově totiž tóóólik nových věcí k prozkoumání, že na nějaké stýskání jsem ani neměla čas :) natož moje nová panička, nenechala jsem ji na pochybách ani vteřinku, ukázala jsem jí hned z čerstva, že se mnou zažije plno radosti!! :))
Tak jsem se tak seznamovala s paničkou a se svým domovem a kočkou, která mě první dva dny okázale ignorovala, ale pak už se nechala očichávat a jen když jsem byla hodně neodbytná, tak vyskočila na židli, kam zatím nedostanu :)
Taky už jsem se seznámila se slepicemi, panička mě položila na zem, že jsem miminko, tak abych se seznámila.. Chvíli jsem stála a nedůvěřivě si je prohlížela, a tak panička usoudila, že to bude dobré a že jsem vlastně moc hodná holčička :) Stačila mi ale vteřinka nepozornosti a stal se ze mě lovec, ve vteřině jsem se za slepicema rozeběhla jak vítr a nějaké "Lara, ke mně" (které už mi doma začíná jít) jsem vůůůbec neslyšela, mno panička se mě pokoušela dohonit, což se jí podařilo až na druhé straně zahrady, kde už jsem měla slípky sehnané v rohu, vyděšené div z nich nelítala vejce.. :)) Tam mě čapla a samozřejmě už se nezmohla na slovo, protože byla ráda, že jsem u ní a že nás neviděl páneček těch ptáků :))) Mno a tak nastalo tvrdé opatření ve formě jedné takové šňůry, kterou mi panička uvázala na obojek a byla zvědavá, co jako já na to budu říkat. A já nic. Držela jsem a byla jsem hodná holka, když mě (asi naschvál) provedla znovu kolem slepic - tentokrát s tím řemenem - tak jsem šla jako kdybych vodítko už měla dávno naučené a žádné slepice jsem si ani nevšimla!! Ale stejně jí to nepřesvědčilo a na volno už mě ke slípkám nepouštěla :))
Přišel Štědrý den a my jsme jeli na návštěvu. V rodince mají mladou feňuli českého strakatého psa, která se mi moc líbila a ikdyž jsem jí šla celý večer po krku (doslova) měla se mnou svatou trpělivost :)) při večeři jsem musela sedět paničce na klíně, abych se v nestřeženém okamžiku nesnažila shodit stromeček (doma ho máme skoro u stropu, tam na něj nedostanu). Pak už si nic nepamatuju z rozdávání dárků ani z Ježíška, protože jsem při té večeři usnula a probudila se až když bylo už po všem.. Jeli jsme domů a tím považuji Vánoce za uzavřené :)
Tak si tak v klidu užíváme péči páníčků a maminky a děláme rošťárny, přibíráme na váze a rosteme jako z vody, prostě nám nic nechybí a najednou... Zase slyším to slovo, Vánoce! A že prý se štěňátka budou stěhovat.. to jako my ?!?
Už je to tak. V pátek 21.12.07 jsem byla převezena do nového domova. Chvilinku se mi nechtělo líbit v autě, ale najednou se mi zavřely oči a já jsem spala a spala a spala vlastně až do večera, mno bodej, že se mi pak v noci nechtělo spát, byla jsem odpočinutá a připravená k lumpárnám, po mamince se mi nestýskalo, bylo v novém domově totiž tóóólik nových věcí k prozkoumání, že na nějaké stýskání jsem ani neměla čas :) natož moje nová panička, nenechala jsem ji na pochybách ani vteřinku, ukázala jsem jí hned z čerstva, že se mnou zažije plno radosti!! :))
Tak jsem se tak seznamovala s paničkou a se svým domovem a kočkou, která mě první dva dny okázale ignorovala, ale pak už se nechala očichávat a jen když jsem byla hodně neodbytná, tak vyskočila na židli, kam zatím nedostanu :)
Taky už jsem se seznámila se slepicemi, panička mě položila na zem, že jsem miminko, tak abych se seznámila.. Chvíli jsem stála a nedůvěřivě si je prohlížela, a tak panička usoudila, že to bude dobré a že jsem vlastně moc hodná holčička :) Stačila mi ale vteřinka nepozornosti a stal se ze mě lovec, ve vteřině jsem se za slepicema rozeběhla jak vítr a nějaké "Lara, ke mně" (které už mi doma začíná jít) jsem vůůůbec neslyšela, mno panička se mě pokoušela dohonit, což se jí podařilo až na druhé straně zahrady, kde už jsem měla slípky sehnané v rohu, vyděšené div z nich nelítala vejce.. :)) Tam mě čapla a samozřejmě už se nezmohla na slovo, protože byla ráda, že jsem u ní a že nás neviděl páneček těch ptáků :))) Mno a tak nastalo tvrdé opatření ve formě jedné takové šňůry, kterou mi panička uvázala na obojek a byla zvědavá, co jako já na to budu říkat. A já nic. Držela jsem a byla jsem hodná holka, když mě (asi naschvál) provedla znovu kolem slepic - tentokrát s tím řemenem - tak jsem šla jako kdybych vodítko už měla dávno naučené a žádné slepice jsem si ani nevšimla!! Ale stejně jí to nepřesvědčilo a na volno už mě ke slípkám nepouštěla :))
Přišel Štědrý den a my jsme jeli na návštěvu. V rodince mají mladou feňuli českého strakatého psa, která se mi moc líbila a ikdyž jsem jí šla celý večer po krku (doslova) měla se mnou svatou trpělivost :)) při večeři jsem musela sedět paničce na klíně, abych se v nestřeženém okamžiku nesnažila shodit stromeček (doma ho máme skoro u stropu, tam na něj nedostanu). Pak už si nic nepamatuju z rozdávání dárků ani z Ježíška, protože jsem při té večeři usnula a probudila se až když bylo už po všem.. Jeli jsme domů a tím považuji Vánoce za uzavřené :)