Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čtyřnohý Business - Výkupy

9. 9. 2007
Výkupy psů: Opravdu správná cesta, jak se rychle zbavit štěňat?

V poslední době se lidé začínají zajímat o obchody se psy. Inzeráty výkupů se objevují všude, dokonce i v uznávaném časopise Pes přítel člověka, prezentace výkupních společností na Internetu vypadají velmi lákavě. Prodej štěňat na domácím trhu je obtížný a výkupy nabízejí tak snadné řešení. Štěňátko dodají přímo zahraničnímu chovateli, domácí chovatel se nemusí o nic starat, pejska čeká skvělý život. Jak taková cesta od chovatele k majiteli vypadá ve skutečnosti a jaké trampoty mohou psa z výkupu potkat jsem se dověděla před pár týdny.

Počátkem září 2001 se na mě obrátila paní Marianne Septier z Francie s prosbou, abych jí a její přítelkyni Manuele Carneiro zjistila, jak mají správně postupovat při podání žádosti o vydání duplikátu průkazu původu pro fenku amerického stafordširského teriéra z českého chovu. Postupně se nám podařilo zmapovat celou cestu štěněte od chovatele až k francouzské majitelce.

Fenka Cona Golt Chov se narodila 5.12.1999 a byla spolu s dalšími pěti sourozenci z vrhu prodána do výkupu ve Vyškově. 1.2.2000 bylo všech šest štěňat dodáno belgické firmě Animal Express. Je to veliká firma, která obchoduje s nejrůznějšími druhy zvířat. V Bruselu má dva pet shopy, ve kterých své dovozy, hlavně psy, prodává. Část importovaných štěňat dále bleskově rozprodává svým partnerům.

Dvě štěňata z chovatelské stanice Golt Chov byla hned 2.2.2000 reexportována do Francie, odběratelkou byla Marie Claude Kieffer, obchodnice se psy. Paní Kieffer si nezkontrolovala ani tetování, ani průkazy původu. Koupila psa a fenu, ovšem oba s nimi dodané průkazy původu byly pro psy. Dopustila se při tom závažných přestupků proti francouzským zákonům, zejména proti nařízení, že se do Francie nesmí dovážet k dalšímu prodeji psi mladší tří měsíců, u dovozů ze zemí mimo EU je navíc vyžadováno očkování proti vzteklině + 1 měsíc, tedy nejdříve může být pes dovezen ve věku čtyř měsíců. Štěňatům nebyly ještě ani dva měsíce.
12.2.2000 nechala p. Kieffer štěňata znovu tetovat (další přestupek). Tetování provedl MVDr. Henri Cizaire. Fence Coně bylo do ucha vytetováno č. 686, na tetovací kartě jí bylo přiděleno jméno Petra. Tato praxe je prý u překupníků běžná. Oni sami ji vysvětlují tím, že cizí jména jsou pro jejich zákazníky nesrozumitelná. Ve skutečnosti se jedná o snahu zamlžit původ psů, překupníci nemají zájem, aby bylo možno vyhledat zpětně, odkud pes pochází.

Paní Kieffer inzerovala prodej AST s průkazem původu v novinách. Na základě inzerátu si fenku Cona Golt Chov koupili 27. 2. 2000 dva mladí lidé, Gaetano Roussel a Manuela Carneiro, cena štěněte byla 4 000 FF. Dostali průkaz původu na jméno Cassis Golt Chov, č. 4319. Cesta fenky od nás k majitelce trvala čtyři týdny. Každý, kdo trochu rozumí chovu a potřebám psů, si umí představit, co to znamená pro malé štěně, jeho socializaci a zdravotní stav.
Fenka, která dostala domácí jméno Praxi, byla zpočátku hodně nemocná, trpěla průjmy, byla vystrašená. Velmi často s ní museli navštěvovat veterináře. Zdravotní problémy se naštěstí podařilo zvládnout. Praxi měla štěstí, našla dobrý domov a milující rodinu.

Po několika měsících ukazovala Manuela průkaz původu své fenky přítelkyni, která hovoří německy (naše PP jsou v češtině s částečným německým překladem). Ta ji upozornila, že se jedná o doklad vystavený pro psa, nikoli fenu. Majitelka nechala zkontrolovat české tetovací číslo u svého veterináře a ten ve slabinách objevil č. 4323.
Tím se majitelka Praxi dostala do vážných problémů, které mohly vyústit až v úřední odebrání a usmrcení feny. Podle francouzského zákona se smí američtí stafordširdští teriéři chovat jen s platným průkazem původu a musí být registrovaní na policii. Psi bez průkazu původu narození po datu nabytí účinnosti tohoto zákona porušují zákaz chovu a dovozu a nemají právo na život. Majitelka se obrátila na obchodnici se psy paní Kieffer s žádostí, aby zajistila správný průkaz původu. Ta jí odpověděla, že to není problém, že došlo k malé chybě - záměně průkazů mezi sourozenci. Požádala ji o zaslání dokladu, aby ho mohla vyměnit za správný. Průkaz původu však následně odmítla vrátit, napsala, že dohledání ostatních štěňat je nemožné, byla rozprodána v pet shopech a nejsou záznamy o majitelích. Poslala jí peníze jako odškodnění za psa bez průkazu původu a dobrou radu k tomu: má nechat Praxi vykastrovat a zákon se na ni nebude vztahovat. Majitelka fenky je mladá dívka bez hlubších znalostí zákonů, takže jí uvěřila a fenku nechali vykastrovat. Brzo se dověděli, že úplně zbytečně, zákon se na ni vztahoval i tak.

Majitelka začala hledat pomoc jinde. Obrátila se na Marianne Septier, členku sdružení SDECCO (= mezinárodní sdružení na obranu chovatelů čistokrevných psů a koček). Napsaly dopis chovateli, nechaly si jej přeložit do češtiny a poprosily ho, aby požádal o vystavení duplikátu průkazu původu. Chovatel však prý dopis nedostal.

Počátkem září 2001 se Marianne Septier obrátila prostřednictvím Internetu na mne. Situace fenky byla v té době značně nejistá. Majitelé se přestěhovali a měli svou fenku znovu zaregistrovat. Předchozí registraci udělali na základě nesprávného průkazu původu, aniž by tušili, že je něco v nepořádku a ani úředníci si ničeho nevšimli. Teď však neměli ani tento životně důležitý doklad, jen jeho kopii.

PraxiTelefonovala jsem pracovnicím Plemenné knihy, která průkaz původu vystavila a dostala jsem dost rozporné informace, nicméně souhlasily s tím, aby si majitelka podala žádost. Nikdo však nám nedokázal říci s jistotou, že bude duplikát vystaven a setkaly jsme se s velikou nedůvěrou z jejich strany. Největší problém byl v tom, že překupníci nežádají o vystavení exportního průkazu původu pro psy, které vyvážejí za hranice (jednak nemohou, jednak pro ně není důležitý) a Plemenná kniha neměla žádný záznam o tom, že by se fenka nacházela ve Francii.
Podařilo se mi spojit se i s chovatelem a musím říci, že mě příjemně překvapila jeho ochota pomoci fence, kterou tak nezodpovědně prodal do výkupu. I on podal žádost o vystavení duplikátu PP.

Ve Francii se mezitím rozběhlo veliké pátrání po ostatních štěňatech. Jeho jediným úspěchem bylo to, že paní Kieffer, vystrašená Marianninými hrozbami soudem, vrátila zadržovaný průkaz původu psa Cassise, takže fenka nezůstala úplně bez dokladů. Belgická společnost Animal Express tvrdí, že majitele štěňat nelze najít, nevede si řádné záznamy o svých obchodech. Podezříváme ji z daňových úniků.

Fenka Praxi s ManuelouCelý případ tentokrát skončil šťastně, po dlouhém a velmi napjatém čekání, kdy jsme ze všech stran dostávaly odpověď ne, nakonec byl duplikát průkazu původu vystaven a v současné době už je v rukou majitelky, která také Praxi úspěšně zaregistrovala na policii. Jak mi napsala, úředníci kontrolovali doklady velmi důkladně a bez platného průkazu původu by celá věc dopadla katastrofálně. Konec dobrý - všechno dobré, ale zkuste se vžít do situace Manuely, která prožila více než rok strachu o svou milovanou psí společnici i do situace Praxi, která celý třetí měsíc života strávila v klecích překupníků a téměř dva roky byla ohrožena nesmyslným zákonem. I touto cestou bychom chtěly poděkovat všem rozumným lidem, kteří pomohli napravit chyby obchodníků a jejich nezájem zajistit bezpečnost pro Praxi.

Varování na závěr: překupníci s oblibou líčí, jak je snadné dohledat všechna štěňata, která prošla jejich rukama. Jak paní Kieffer, tak i český majitel výkupu shodně tvrdili, že všechna štěňata čipují a je tedy snadné je najít. Při kontrole Praxi u veterináře však žádný čip nebyl nalezen a její sourozenci zmizeli beze stopy někde ve Francii a v Belgii i se svými na způsob karet rozdanými průkazy původu.

12.listopadu 2001 , Jitka Lacigová