Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čtyřnohý Business - One Voice

9. 9. 2007
One Voice, Francie: Obchod se štěňaty,
pravda vyšla najevo, zima 2000

Když vyloučíme řetěz pet shopů, "City-Zoo", které také importují štěňata z východní Evropy, začíná One Voice svou kampaň zcela logicky u největšího francouzského obchodníka: mezi 40.000 a 50.000 štěňat každým rokem a neznámý počet koťat. Obchod s mazlíčky je pro někoho naprosto jasně velký business... a utrpení pro mazlíčky.


Francis Duprat, největší obchodník se psy ve Francii

Kolem areálu Francise Duprata v Montespan nedaleko Toulouse bychom mohli projet, aniž bychom si ho všimli... a přece je jedním ze čtyř hlavních dovozců štěňat ve Francii a největší obchodník se psy v zemi.

Zásobuje "zvířecí supermarkety" a pet shopy po celé Francii. Odhadem, jedno z dvaceti štěňat, která jsou ve Francii prodána, lze zpětně vysledovat až k němu.

Dlouhá "kariéra" v obchodu se zvířaty

Francis Duprat začal svou "kariéru" asi před dvanácti lety v Toulouse prodejem pyrenejských ovčáků prostřednictvím malých inzerátů na nákup a prodej štěňat.Dnes provozuje obrovské obchody v rozsáhlých budovách vybavených počítači a telefony, které nepřestávají zvonit. V roce 1999, podle celních záznamů,
dovezl nějakých 39.000 štěňat ze tří východoevropských zemí: Maďarska, Slovenska a České republiky. V menších množstvích dovážel štěňata také z Belgie, Irska a Británie a k nim můžeme přidat i francouzské chovatele, kteří ho štěňaty také zásobují. To dává roční souhrn 40.000 až 50.000 psů (ačkoli na nedávném setkání členů "psích poboček" udával Francis Duprat jen 15.000 psů ročně).

Ne všichni tito psi jsou prodáni: odhadujeme, že jedno z pěti štěňat podlehne drsným přepravním podmínkám. Mnoho dalších, jak to v pet shopech bývá, umírá poté, co jsou prodána často naivním zákazníkům. Opravdu, mnozí zákazníci si neuvědomují zdravotní stav svého nového štěňátka. Jak mohou vědět, že jejich labrador začal svůj život na farmě blízko Prahy, že byl přepravován spolu s tucty dalších štěňat do nějakého sběrného místa a pak odvezen nákladním autem někam k Saint-Gaudens na španělských hranicích? Jak mají vědět, že jejich štěně bylo očkováno až po příjezdu do Montespanu a pak odvezeno stovky kilometrů do Angouleme? Jak by si mohli vůbec představit, že by takový obchod s mazlíčky mohl existovat?

Je smutné, že přesně to se děje... nezapomínejme, že mnoho štěňat umírá během transportu. Je těžké odhadnout, jak dlouho může trvat cesta až 2.500 kilometrů dlouhá. Evropská legislativa přece limituje transport živých zvířat na osm hodin. Naneštěstí, zákon není respektován.

Štěňata jsou převážena v malých, speciálně vybavených nákladních autech. Vůbec poprvé jsme zveřejnili fotografie těchto vozidel, z nichž největší může pojmout až 200, ba dokonce 300 štěňat. V bílé dodávce Mercedes byly instalovány dvě kovové police se čtyřmi řadami plastikových klecí. Střešní ventilace se zdá být adekvátní, ačkoli věříme, že zlepšení následovalo až po jistých nehodách. Je možné, že celý náklad štěňat byl po příjezdu mrtvý. Mnoho dopravců teď pro pana Duprata odmítá pracovat kvůli "příliš velkému množství mrtvých štěňat". Naproti tomu modrý nákladní vůz vypadá, že jeho ventilace je neodpovídající, zatímco tři velké kovové klece uvnitř vypovídají o masivní přeplněnosti.

Nedostatečná úcta k zákonům

Vedle strádání během přepravy pozorujeme i jiné problémy. Většina štěňat přijíždí v úterý a ve čtvrtek ráno, první nákladní auta jsou na celnici v Toulouse-Blagnac kolem osmé hodiny (odjíždějí mezi 9 - 11.40 dopoledne). V tomto stadiu přepravy psi ještě nejsou očkovaní ani tetovaní pro identifikační účely. To dělají v tranzitním centru v Montespanu veterinární praktici ze Saint-Gaudens. Vyšetřovatelé, kterým se podařilo být svědky této procedury, viděli "výrobní linku" štěňat, která jsou vakcinována a tetována.

Dále, mnoho štěňat je jen měsíc a půl starých a tedy pod legální hranicí minimálního věku: za prvé - všichni psi prodávaní ve Francii musí mít aspoň osm týdnů; za druhé - ti, kteří se dováží ze zemí mimo Evropskou unii, musí být aspoň tři měsíce staří; za třetí - ve střední Evropě, kde se tato štěňata odchovávají, je rozšířená vzteklina. Platí, že štěně musí mít minimálně tři měsíce, aby mohlo být očkované proti vzteklině a vakcinace je považovaná za účinnou až po dalším měsíci; štěňatům by musely tedy být nejméně čtyři měsíce, aby byla spolehlivě očkovaná proti vzteklině. Toto zjevně není ten případ, protože čtyřměsíční štěňata jsou už považovaná za téměř příliš stará pro prodej. (Zákazníci, kteří kupují štěňata, mají také svůj díl viny, protože považují novorozené štěně za mnohem roztomilejší než to starší.)

Otázka vztekliny je podstatná. Pokud víme, v akcích na ochranu zvířat dosud nebyla zmíněna. One Voice nyní sestavuje seznam dovozců štěňat a zamýšlí podniknout akci proti panu Dupratovi a jeho společníkům, ale i proti všem podobným obchodníkům.

Psí život?

Po příjezdu jsou štěňata vyložena z aut, kde byla držena v klecích navršených po třech až čtyřech na sobě a přenesena do třířadých "bateriových klecí" na kolečkách, podobných těm, ve kterých se chovají slepice. Štěňata prodávaná v pet shopech jsou následkem stresu z přepravy často ve špatné zdravotní kondici - gastroenterititida, parvoviróza, paraziti a psincový kašel - toto oznámil veterinář, který si nadále nepřál vystavovat falešná zdravotní osvědčení pro Francise Duprata. Co se zákazníků týká, těm je sděleno, že jejich štěně je zdravé a že doporučený veterinář ( pro začátek zdarma) se postará o jakékoli zdravotní problémy. A když je pes opravdu příliš nemocný, vymění jej za jiného! Což si žádá otázku, co se stane s nemocným štěnětem? One Voice má k tomu mnoho co říci, stejně jako ke štěňatům, která se bojí lidí... stěží překvapující, když víme, že mazlení není součástí života průmyslové štěněcí farmy někde hluboko na Slovensku. Štěňata jsou také traumatizována tím, že byla odebrána matce příliš malá, s jistotou se lze vsadit, že mnohá z nich skončí v již tak přeplněných útulcích.

Dupratův podnik v Montespanu obchoduje i s koťaty. Ačkoli v současnosti o tom máme méně informací, věříme tomu, že Duprat koťata spíše sám odchovává než dováží a možná dokonce odjel do USA nakupovat a studovat zařízení pro odchov koček. Už před sedmi nebo osmi lety "produkoval" asi sto koťat ročně.

Co se stane s neprodanými štěňaty?

Je možné, že některá skončí v laboratořích, ačkoli to zatím nemůžeme potvrdit. Následujícím jsme si však jisti:

Štěňata se začínají prodávat levněji ve třech měsících ( tedy ve věku, kdy by teprve mohla být legálně dovezena, pomineme-li otázku vztekliny) a cena jde stále dolů až do jejich čtvrtého měsíce. V šesti měsících se většina neprodaných štěňat stává pro prodejce přítěží a je zabita.

Podle našich informací tato štěňata nejsou vždy humánně uspána, přestože veterináři jsou častými návštěvníky, protože by to bylo příliš drahé. Některá štěňata jsou prostě uškrcena. Bývalý zaměstnanec pet shopu u řeky Seiny v Paříži dokonce popisoval, jak jsou štěňata odnesena do sklepa pod obchodem, chycena za zadní nohy a mrštěna hlavou proti zdi. Totéž čeká nemocná štěňata... je to levnější než účet od veterináře, říkají.

Mrtvá štěňata z Dupratovy společnosti jsou nacpaná do plastikových pytlů a odvezena do "rasovny" v Saint-Gaudensu, obvykle v pondělí ráno. Tady, stejně jako v jiných podobných podnicích, jsou smíchána s dalšími zdechlinami a přeměněna ve zvířecí moučku nebo lůj na mýdlo (podívejte se na přísadu "sodium tallowate") nebo na želatinu na výrobu filmů atd.

Vyplatí se tato důležitá práce One Voice?
 
Pro One Voice to byl po několik měsíců hlavní úkol. Naši vyšetřovatelé pozorovali chovatelské stanice z úkrytů i 500 metrů vzdálených s pomocí teleobjektivů a dalekohledů, aby zjistili poznávací značky aut. Pozorovali parkoviště, na kterých v noci zastavovala nákladní auta, byli přítomni příjezdům na celnici v Blagnacu, zjišťovali informace, setkávali se a mluvili s tucty lidí včetně úředníků, z nichž každý mohl dodat kousek do výsledné skládanky. Najezdili celkem přes 20.000 kilometrů. Je pro nás ještě příliš brzy sdělit celý rozsah našich odhalení, budeme vás ovšem informovat o dalším vývoji.

Pomohla nám i podpora dalších organizací, protože místní skupiny pro práva zvířat si uvědomovaly celou situaci už mnoho let, ale nedokázaly s případem pohnout. Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli k tomu, co je, jak aspoň doufáme, nastávající vítězství: AIPAN, APPA a nade všechny VVAC. Pochopte, prosím, že víc podrobností teď nemůžeme sdělit. Vyjímečně vás žádáme, abyste nepodnikali nic proti Francisi Dupratovi. Pokračujeme ve vyšetřování a brzy budeme moci přinést dobré zprávy. Buďte prosím trpěliví!

Prozatím můžete pomoci rozšiřovat náš leták "Ne l'achetez pas, adoptez-le" ("Nekupujte mazlíka, když ho můžete adoptovat.")

La Maison de l'Éleveur

Francis Duprat prodává svá štěňata do pet shopů v Toulouse, ale také přímo prostřednictvím rodinného podniku "La Maison de l'Éleveur". Tam, stejně jako v podobných obchodech, kdo by si představoval, že zvířata přicházejí od stovek různých chovatelů, někdy tisíce kilometrů vzdálených? Když si zákazníci přejí vidět matku štěněte, je jim řečeno, že odpočívá ve speciálním centru, zatímco ve skutečnosti nějaký chovatel ze zchátralé farmy u Budapešti netrpělivě čeká, až bude schopná mít další vrh. Kdyby to jen lidé věděli: kdo nám pomůže vyjevit pravdu?

Jitka Lacigová