Jdi na obsah Jdi na menu
 


Canisterapie

1. 8. 2007

Obrazek

O Canisterapii

Slovo canisterapie se objevuje v současné době stále častěji a ve volném překladu znamená terapii s pomocí psa. Kromě takových schopností psa jako je snížení krevního tlaku člověka při hlazení psa nebo upozornění na nadcházející epileptický záchvat, působí pes hlavně na psychiku lidí a právě v této oblasti může nejvíce pomoci.

Canisterapeuti jsou dobrovolníci, kteří ve svém volném čase se svými psy navštěvují různá zařízení, kde se nacházejí děti nebo dospělí, kteří trpí psychickými poruchami, depresemi apod. nebo se cítí opuštění a smutní. Kontaktem se psy dochází většinou u těchto lidí k velké změně. Například v dětských domovech jsou děti, které se špatně vyrovnávají s životem bez rodičů. Psa berou jako kamaráda, který je má rád takové jaké jsou, můžou si s ním hrát a mazlit se sním. Canisterapeuti připravují různé hry, aby tyto děti co nejvíce poznaly psy a věděly, jak se o ně starat a jak se k nim chovat. V dnešním světě plném počítačových her a Internetu je důležitý vztah ke zvířatům a přírodě vůbec nejen u dětí z dětského domova, ale u všech dětí pro jejich zdravý vývoj. V domovech důchodců návštěvy psů působí jako příjemné zpestření stereotypního dne, staří lidé vzpomínají na své psy a i ti, kteří nechtějí obyčejně komunikovat, vyprávějí příběhy ze svého života, když ještě měli svého čtyřnohého přítele. Tito lidé se potřebují na něco těšit a návštěvy psů jsou pro ně příjemným rozptýlením. Mnozí totiž, i když to zní krutě, zde čekají jen na svou smrt a proto canisterapie má i zde velký význam. Poněkud odlišná terapie je v různých ústavech pro mentálně nebo tělesně postižené. Zde pes tvoří i součást jakési rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Je těžké přimět postižené dítě, že musí procvičovat svaly na rukou, ale stejné dítě bez pobízení hází psu míček a natahuje se, aby ho pohladilo, rozevírá dlaň, aby cítilo jeho srst, když se s ním mazlí. Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáží za psem i plazit nebo lézt po čtyřech, aby se ho alespoň dotkly.

Psi musí nejdříve složit zkoušky, které testují jejich povahu. Někteří psi nejsou zvyklí na cizí lidi a tak přestože jsou hodní ke své rodině, nehodí se pro canisterapii provozovanou mimo okruh vlastní rodiny. Zkoušky mají několik bodů, které testují, zda nejsou agresivní nebo příliš bázliví, zda jsou ovladatelní a nevadí jim zatahání za ucho nebo za ocas. Protože povaha psa se může změnit, jestliže pes zažije určitou stresující až život ohrožující situaci, mají tyto zkoušky platnost dva roky a pak se musí znovu opakovat. Kromě toho poskytují základní záruku, co se týče bezpečnosti při terapii. Druhá část zodpovědnosti leží na majiteli psa, který canisterapii provozuje. Ten totiž terapii vede a dává jí určitou formu.

Canisterapie probíhá tedy pod vedením canisterapeuta ve spolupráci se zaměstnanci zařízení. Může být skupinová nebo individuální podle potřeby. V obou případech probíhá vždy pod dohledem canisterapeuta a s jeho pomocí. V žádném případě nejde o to vypustit psa do skupinky dětí či babiček a dědečků a za hodinu, když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů! Když pomineme to, že pes by neměl setrvávat v zařízení až do úplného vyčerpání (i pro psa je terapie náročná a to zvláště při práci s tělesně nebo mentálně postiženými dětmi), tak mu nesmí být po celou dobu terapie záměrně ubližováno. Je tedy povinností canisterapeuta, aby děti usměrňoval. Pokud jsou tyto pravidla dodržována, psi navštěvují zařízení rádi a vyhledávají kontakt s dětmi a dospělými, aby si pohráli a pomazlili se.

Podané ruce - Společnost pro canisterapii a osobní asistenci se sídlem ve Frýdku-Místku, Zborovská 465 je jednou z několika společností, která se touto činností zabývá. Většina jejich členů se věnuje více než rok aktivně canisterapii a dosáhli krásných výsledků. Se svými psy navštěvují dětské domovy, domovy důchodců, různé ústavy pro mentálně i tělesně postižené, speciální mateřské školky apod. Zde všude přinášejí psi radost a jejich návštěvy jsou více než vítané.

Tato společnost se také snaží děti, které mají psy a mají je rády, vést k této činnosti a vychovávat z nich budoucí canisterapeuty. Tímto nenásilně ovlivňuje způsob trávení jejich volného času a vede je k lásce ke zvířatům a pomoci lidem, kteří ji potřebují. Což dnes, přiznejme si, mnoho dětí postrádá. Pro malé děti v základních školách i mládež ve zdravotnických školách pořádají besedy o psech, péči o ně a výcviku. Děti by měly vědět, že pes je citlivé zvíře, které nemá být uvázáno na řetězu a jeho život by měl být chráněn tak jako každého živého tvora.

V budoucnu se chce tato společnost orientovat kromě jiného na výcvik psů pro tělesně postižené, staré lidi, případně epileptiky a také psy pro canisterapii. Všem těmto lidem může být pes velmi nápomocen, ale vycvičit psa pro své potřeby již není v jejich silách. Tělesně postiženým lidem pes může velmi ulehčit život, protože určité výkony jim způsobují menší či větší problémy, ale pro psa je radostí přinášet svému pánovi různé předměty, zhasínat či rozsvěcovat světlo, zavírat či otevírat dveře apod. Pro člověka, který je upoután na vozík je velmi těžké posbírat rozsypané mince, ale jeho pomocník-pes to zvládne a vloží mu je do dlaně. Také po psychické stránce přítomnost psa pomáhá. Člověk se necítí tak omezený, pokud se může spolehnout na psa a navíc je opravdu přítel člověka a kontakt s ním pomáhá překonat nejeden špatný den. Mnoho pejskařů potvrzuje, že pes pomáhá také navázat kontakt s jinými lidmi. Pro některé lidi není snadné navázat rozhovor s tělesně nebo mentálně postiženými, ale právě pes je vhodný prostředník, protože je krásným tématem k rozhovoru.

Tato společnost byla založena, aby pomáhala lidem prostřednictvím canisterapie a osobní asistence. Sdružuje lidi, kteří mají dobré srdce a jsou ochotni pomáhat nezištně a zdarma lidem, kteří to potřebují a soustřeďuje také pejsky, kteří mají "srdce na tlapce" a jsou opravdoví přátelé všech lidí. Do naší společnosti uvítáme všechny ty, kteří chtějí pomáhat a to jakýmkoli způsobem. Lidí, kteří mají bolavé srdíčko je opravdu mnoho a někdy stačí jen málo, aby pookřálo.

Zkusebni rad pro kanisterapii

1. Setkání s rozhodčím
Pes následující psovoda na volno nebo na volně prověšeném vodítku předstoupí před rozhodčího, který se na něj upřeně dívá a usměje se. Následuje přátelský rozhovor s psovodem, během kterého se rozhodčí zeptá, zda smí psa pohladit. Rozhodčí se nechá očichat a psa se dotkne na hlavě, pohladí jej od kohoutku až po ocas, zkontroluje nohy, zuby a jemně jej zatahá za ocas.

2. Kontrola vzrušení
Psovod psa rozdovádí (hází mu balónek). Pes může být na vodítku. Na pokyn rozhodčího musí hru rychle ukončit. Povel pro ukončení hry může psovod zopakovat nanejvýš 3x.

3. Reakce na cizí psy
Psovod vede psa na vodítku nebo volně. Projde kolem přátelského psa taktéž upoutaného na vodítku. Míjejí se spolu navzájem velcí i malí psi. Poté jsou všichni psi účastnící se zkoušek postaveni do kruhu a stále upoutáni na vodítku se navzájem očichají.

4. Hlouček lidí
Skupina nejméně pěti lidí se spolu přátelsky baví. Jeden z lidí má v ruce deštník, který znenadání otevře. Druhý má berle, které upustí. Třetí je oblečen v bílém plášti. Všichni lidé si postupně psa pohladí. Psovod se psem na vodítku nebo na volno obejde skupinku a poté projde přímo mezi lidmi. Jeden z členů hloučku se hlasitě zasměje a druhý upustí berli. Ke psu přichází jedna osoba po čtyřech a pohladí ho. Poté z hloučku vystoupí osoba v bílém plášti, povídá si s psovodem, zadívá se na psa a pohladí jej. Všechny požadované úkony se provádějí za pohybu.

5. Reakce na běžícího člověka
Psovod se psem na vodítku kráčejí po chodníku. Kolem nich probíhá člověk, v blízkosti psa upadne a upustí tašku s plastovými láhvemi, plechovkami. Pes se nesmí zachovat bázlivě nebo naopak agresivně, běžícího člověka nesmí pronásledovat.

6. Reakce na invalidní vozík
Osoba na invalidním vozíku přijíždí ke psovodovi se psem, naváže přátelský rozhovor, psa pohladí a obejme kolem krku (pevnější sevření nesmí psovi vadit), malého pejska vezme na klín a dá pejskovi pamlsek (pes jej může, ale nemusí přijmout). Pes nesmí projevit žádný náznak nevole nebo agresivity.

7. Reakce na různý povrch
Psovod vejde se psem do místnosti. Projdou se spolu po linoleu (nebo jiném kluzkém povrchu). Pes nesmí projevovat výraznou bázlivost.

8. Pes držen jiným člověkem
Psovod psa usadí, a tak aby to zvíře zpozorovalo, předá vodítko rozhodčímu. Ten psa pohladí a mluví na něj, projde se kolem psovoda.


Hodnocení:
Pes musí dosáhnout věku nejméně 12-ti měsíců, prokázat se pravidelnou veterinární péčí (očkováním proti vzteklině, parvoviróze, inf. zánětu jater, atd. a pravidelným odčervováním), být v dobrém zdravotním stavu. Zkoušku je možné opakovat jednou. Zkoušku je nutno opakovaně složit po dvou letech. Malí psi mohou být při setkání s rozhodčím neseni v náručí a v bodě 5 (reakce na invalidní vozík) jsou posazeni osobě na vozíku na klín.
Zkoušku úspěšně složí pes, který uspěje ve všech bodech s dosažením hodnocení A, B (pokud možno s převahou A). Pes, který v některém bodě získá hodnocení C, neuspěl, avšak může zkoušku opakovat. Projevy neposlušnosti, popřípadě bázlivosti se mohou po kvalitně a citlivě vedeném výcviku zvládnout a pes může k radosti psovoda, klientů i psa samotného pracovat jako canisterapeutický. Pes, jež získá v některém bodě hodnocení D, je okamžitě diskvalifikován a nemůže ve zkoušce pokračovat, ani ji opakovat. V případě kontrolovatelné agresivity na ostatní psy může rozhodčí zvážit vhodnost psa pro individuální použití.
Pro canisterapeutické psy je důležité, aby v jakékoliv situaci budili důvěru klientů i personálu, musí být ovladatelní, přátelští, dobře socializovaní, zvyklí na hluk, různé prostředí a množství lidí kolem. Důvěru musí ovšem budit i psovod, neboť tvoří se psem tým. Psovod by měl vykázat komunikační schopnosti, takt, dobrý vztah ke psu i okolí.

Diskvalifikace
Jakýkoliv projev agrese (vrčení, cenění zubů) k lidem je důvodem k okamžité diskvalifikaci bez možnosti opakování zkoušek. Přílišná bázlivost, submisivita, panikaření a projevy strachu jsou taktéž diskvalifikující s možností opakovat zkoušky. Nepřípustné se rovněž používání ostnatých obojků, elektrických obojků apod.